Úvodem musim učinit (pro někoho)
děsivé doznání. Nikdy jsem nečetla žádnýho Harryho Pottera. Ani řádku. Ani jsem
neviděla všechny filmy. Ale přece jen je to takový fenomén, že nějakou
představu mám. A Vězeň z Azkabanu se mi náhodou docela dost líbil. Jako
zemi Harryho Pottera jsem si vždycky představovala Anglii a Skotsko, ale
překvapivě na mě pohádkově harrypoterrovsky dýchlo Portugalsko. Moře, portský,
dlaždičky, prostě tady bych Pottera fakt nečekala. Vy jo?
Jak jsem nedávno psala, když
cestujeme čtyři, z čehož tři už mají víceméně rozum, chce to namíchat ze
všech těch přání nějaký koktejl, který bude vyhovovat všem. Každý bude mít tu
trochu svého a tuhle zase trochu jiného a dohromady to bude prostě bájo. Když
jsem zjistila, že v Lisabonu je údajně nejúžasnější oceanárium na světě (a
největší v Evropě), bylo o hlavním bodu programu rozhodnuto.
To jsem takhle večer viděla v televizi
reportáž o tom, jak v jednom městě chodíte od domu k domu a
prohlížíte si betlémy. Přišlo mi docela zajímavý jet se mrknout, jak to vypadá doma
u sousedů na Vysočině, a hlavně ty obrovský vyřezávaný betlémy vypadaly dost
hezky. A vůbec co by to bylo za Vánoce bez betlémů? Chtěla jsem obejít pár
pražských kostelů, ale po reportáži bylo rozhodnuto. Ten jeden den, kdy
nechodíme po návštěvách, vyrážíme směr Třešť.
Nebilancuju a novoroční předsevzetí
si nedávám. Rok 2017 mě ale cestovně tak příjemně překvapil, že si to nějaký to
psaníčko zaslouží. A taky bych sem ráda hodila pár cestovatelských plánů na
příští rok. Schválně, jak se to nakonec vyvrbí.